O cuketě a dýni: mudraya_ptica — LJ

Četl jsem, že halloweenské hlavy nebo lucerny na zahnání zlých duchů se vyřezávaly z tuřínu nebo rutabagy, protože „dýně byly v Evropě dostupné v 1980. letech“ a byl jsem velmi překvapen. Maximálně jsem mohl hádat náhodné přeskupení čísel 8 a 9 :).
Když jsem se rychle zeptal na dýni, přírodní Američan)), nenašel jsem nic o 1980. letech, ale našel jsem další krásnou věc:

Dlouho se věřilo, že nejstarší „malba“ dýně byla obsažena v knize De Historia Stirpium Commentarii Insignes z roku 1542 od Němce Leonharta Fuchse, ale „v roce 1992 byly vytvořeny dva obrazy, jeden C. pepo a jeden C. maxima, namalované v letech 1515 až 1518, byly identifikovány ve věncích ve Villa Farnesina v Římě. V roce 2001 byla také vyobrazení tohoto rodu identifikována v Grandes Heures Anny Bretaňské (Les Grandes Heures d’Anne de Bretagne), francouzské zbožné knize, iluminovaném rukopisu vytvořeném v letech 1503 až 1508. Tato kniha obsahuje ilustraci známou jako Quegourdes de turquie, který byl identifikován specialisty na tykvovité jako C. pepo subsp. texana v roce 2006″
(V roce 1992 byly ve vile Farnesina v Římě identifikovány dva obrazy, jeden z Cucurbita pepo a jeden z Cucurbita maxima, namalované v letech 1515 až 1518. Navíc v roce 2001 byly obrazy tohoto rodu identifikovány v Les Grandes Heures d ‘Anne De Bretagne, francouzský iluminovaný rukopis vytvořený v letech 1503 až 1508. Tato kniha obsahuje ilustraci známou jako Quegourdes de turquie, která byla v roce 2006 identifikována odborníky na dýně jako poddruh C. pepo texana)

Poté už jen zbývá plynule přejít k podrobnějšímu zkoumání dýně a opět se ztratit v další botanicko-lingvisticky-chronologické džungli.

Škola Willema Pieterszoona Buytewecha (1591/1592–1624), prodavači zeleniny (Grönsaksförsäljare), neznámé datum
Muzejní zdroj
(Velmi zajímavý je i tento holandský Willem Buytewech (Willem Buytewech nebo Willem Pieterszoon Buytewech, 1591/1592-1624). Většinou maloval vtipné společnosti. Jednu z těchto společností lze vysledovat od současnosti až do roku 1913, kdy někdo prodal ten obraz na aukci No, měl hodně školy :). Bez komentáře.)

Wiki-ru okamžitě informuje o klasifikaci a botanických potížích dýní:
Mezinárodní vědecký název Cucurbitaceae (Juss., 1789)
Synonyma – Bryoniaceae (G.Mey.), Cyclantheraceae (Lilja), Nhandirobaceae (T.Lestib., nom. illeg.), Zanoniaceae (Dumort.)
Typ rod – Cucurbita L. – dýně
Časné klasifikace klasifikovaly čeleď Cucurbitaceae buď jako dvoukřídlé rostliny řádu Passiflorinae (viz klasifikace Benthamem a Hookerem) nebo jako dvoukřídlé rostliny řádu Campanulininae.
V klasifikaci Cronquista (1981) je čeleď zařazena do řádu Violetaceae. Podle Takhtadzhyana je čeleď jediná v řádu tykvovitých. V moderních klasifikacích (APG II, APG III) patří čeleď do řádu Cucurbitaceae spolu s několika dalšími rodinami.

Stejná wiki tvrdí, že Antoine Laurent de Jussieux (Juss) je tvůrcem prvního přirozeného systému klasifikace rostlin (1789), jehož základy položil jeho strýc Bernard de Jussieux.
Nevím však, proč všichni znají Linného, ​​ale nikdo nezná Jussieux)).
Georg Friedrich Wilhelm Meyer (G.Mey.) vydával své knihy v letech 1818 až 1849.
G. Bentham a JD Hooker – v letech 1862–1883.
Datace vědeckého názvu dýně je přibližně jasná.

„Slovo „dýně“ v Rusku obvykle označuje druh dýně (Cucurbita pepo), rozšířený a pěstovaný jako potravinářská a krmná rostlina.
Ruské slovo „dýně“ podle Illicha-Svitycha pochází z praslovanského *tyky z *tykati – „tloustnout“.

Zde vyvstávají některé otázky.
Cucurbita pepo, což je obyčejná dýně, pochází z Ameriky a co s ní má praslovanština, není jasné.

Nevím, kdy pepa skutečně přišel do Evropy, ale „Debata o původu C. pepo probíhá minimálně od roku 1857,“ uvádí Wiki.
Zdá se, že více inklinují k mexické domovině a zdá se, že je tam divoký příbuzný Pepy, ale v textu článku se slovo „domnělý“ objevuje poměrně často.

„Španělé přivezli dýni do Evropy v 1503. století“ (wiki), ale Francouzi ji namalovali přímo v roce XNUMX, tedy ještě před tím, než století pořádně začalo, a konkurovali v rychlosti Italům)).
Německá Wiki tvrdí, že Kolumbus viděl dýni na Kubě a velmi si ji vážil. Španělé nevědí nic o Kubě, Frankové o pepě vůbec nic nepíší (!) a Italové říkají pepa cuketa. A co potom nakreslili?

Cukety byly vyvinuty v Itálii a „k tomu došlo ve druhé polovině 19. století, ačkoli první popis odrůdy pod názvem cuketa se vyskytuje v práci publikované v Miláně v roce 1901“ a „První zmínka o cuketách ve Spojených státech na počátku 1920. let 1928. století. Téměř jistě je přinesli italští přistěhovalci a pravděpodobně byly poprvé vypěstovány ve Spojených státech v Kalifornii. Zpráva z roku 60 o zelenině pěstované ve státě New York uvádí “Squash” jako jeden z XNUMX kultivarů C. pepo.”

V ruštině se cuketa na wiki nazývá cuketa.
Cuketa (zkráceně z ukrajinského kabak, „dýně“, z turkických jazyků) je keřová odrůda dýně s podlouhlými plody, bez vinné révy.
Cuketa pochází ze severního Mexika (údolí Oaxaca), kde se zpočátku jedla pouze její semena.
Do Evropy se cuketa dostala v 16. století spolu s dalšími „kuriozitami“ z Nového světa. Nejprve se cuketa pěstovala v botanických zahradách. V 18. století začali Italové jako první používat k jídlu nezralé cukety.

Anglicky se cuketa řekne zucchini.
Cuketa nebo cuketa (britská angličtina) je letní tykev, která může dosáhnout téměř metr na délku, ale obvykle se sklízí nezralá na 15–25 cm. Na Britských ostrovech se plně vzrostlá cuketa označuje jako dřeň. (Cuketa nebo cuketa (britská angličtina) je letní tykve, která může dosáhnout délky téměř metr, ale obvykle se sklízí 15–25 cm nezralá. Na Britských ostrovech se plně vzrostlé tykve nazývají dřeň.)
Odrůda pepa pod těmito názvy “byla vyvinuta v severní Itálii ve druhé polovině 19. století, mnoho generací po zavedení tykvovitých z Ameriky na počátku 16. století.”

Více o názvu odtud
» Název cuketa je vypůjčený z francouzštiny, zdrobnělina od courge „tykev (tykev), dřeň“ a běžně se používá ve Francii, Belgii a dalších frankofonních oblastech, stejně jako ve Spojeném království, Irsku, na Novém Zélandu, Nizozemsko a Jižní Afrika.
Ve Spojeném království, Irsku a na Novém Zélandu se plně vzrostlá zralá tykev nazývá dřeň. V Jižní Africe se plody obvykle sbírají nezralé, přibližně velikosti prstu, a nazývají se „dětské dřeně“.

Poznámka od překladatele:
cuketa se do angličtiny překládá jako squash, zeleninová dřeň, dřeň, kabaret, chlast, potápění
dřeň se v ruštině překládá jako mozek, kostní dřeň, cuketa a esence

Nelze nic pochopit. Dobře, zkusme přijít z druhé strany

Dýně (tykev) je rostlina z čeledi tykvovitých, konkrétně tykvovité a lagenaria, neboli plodem dvou rodů Bignoniaceae „kalabasa“, Crescentia a Amphitecna.
Termín se vztahuje na různé druhy a poddruhy, mnohé s tvrdou skořápkou a některé bez. Pravděpodobně jeden z prvních domestikovaných rostlinných druhů, poddruh tykve lahvové, Lagenaria siceraria, byl objeven na archeologických nalezištích datovaných do doby 13 000 př.nl. Dýně měly v historii mnoho využití, mimo jiné jako nástroje, hudební nástroje, umění, film a jídlo.”

Vše je jasné, není jasné, proč se dýně Cucurbitaceae říká z americké dýně Cucurbita, a ne z T. bottle Lagenaria siceraria nebo tykev Crescentia.
A také proč se lahvové tykev stále říká lahvová tykev. To znamená, že stále existuje nějaký druh tykve.

(Stále není jasné, proč se ve wiki kolonce pro výběr vícejazyčných článků o tom samém v angličtině gourd otevře ruská tykev, tedy ta samá láhev Lagenaria siceraria. Kdo to všechno vymyslel??
V tomto článku se tykev také nazývá tykev, aniž bychom ji rozdělovali na Crescentia a Amphitecna.)

Lagenaria byla vědci uznána jako nejstarší cucurbita, protože ji archeologové objevili v Peru (13-11 tisíc před naším letopočtem) a Thajsku (11-6 tisíc před naším letopočtem). Další výzkum DNA naznačuje, že existují dva odlišné poddruhy tykví lahvových, domestikovaných nezávisle na sobě v Africe a Asii, naposledy přibližně před 4000 XNUMX lety. Zdá se, že tykve nalezené v Americe pocházejí z asijských poddruhů velmi brzy v historii; nový výzkum nyní ukazuje na Afriku.” (wiki-ahhh)
Ale divoký předek Cucurbita pepa není považován za afroasijské lagenaria?

Podle mého názoru byl celý tento zmatek zahájen kvůli vysvětlení přítomnosti slova ve velmi starých anglických textech)).

tykev dýně (str.)
c 1300, z anglo-francouzského gourde, starofrancouzského coorde, nakonec z latinského Cucurbita „dýně“, která je nejasného původu, možná příbuzná s Cucumis „okurka (okurka)“. Vysušená a vykopaná skořápka se používala jako naběračka nebo naběračka.

tykev tykev dýně (str.)
1590, „sušená, vyhloubená tykev používaná jako pohár na pití“, ze španělské Calabazy, možná z arabského qar’a yabisa „suchá tykev“ z perského kharabuzu, používaná pro různé velké melouny; nebo z předřímského iberského *calapaccia.

maraca maracas (n.)
Tykevové chrastítko používané jako bicí nástroj, 1813, z portugalštiny, z brazilského z rodného jména.

cuketový pileolus (str.)
malá kulatá čepice, kterou nosili hodnostáři v katolické církvi, 1853, z italského zucchetta „klobouk“, původně zdrobnělina zucca „dýně, hlava“, možná z pozdně latinské cucutia, neznámého původu.

To je taková krása, ukázalo se:

„Zucchetto vzniklo jako řecké pilos a souvisí s baretem (který sám o sobě byl původně velkým zucchettem). Bylo přijato přibližně v raném středověku, ne-li dříve, aby udrželo hlavy kleriků v teple. Jeho název je odvozen od podobnosti s polovinou dýně. Jeho vzhled je téměř totožný s židovskou kipou (jarmulkou), i když jeho význam je zcela odlišný.“
(Pileolus (zucchetto) vznikl jako řecký pilos a souvisí s baretem (který sám byl původně velkým pileolus (zucchetto)) Byl přijat v raném středověku, ne-li dříve, aby udržoval hlavy kleriků v teple. Jeho název pochází z podobnosti s poloviční dýní. Jeho vzhled je téměř totožný s hebrejským kipa (jarmulka), i když jeho význam je velmi odlišný.)
Ve španělštině a češtině – solideo, ve francouzštině – calotte, v němčině a ruštině – pileolus. Táta a kardinálové nosí tuto dýni.

squash squash (č. 1)
Ovoce dýně, 1640. léta XNUMX. století, zkrácené vypůjčené slovo z narragansetského (algonquianského) askutasquash, doslova „věci, které lze jíst syrové“, z askut „zelené, syrové, tepelně neupravené“ + asquash „jedené“, ve kterém -ash je přípona v množném čísle (srov. succotash ( pokrm z mladé kukuřice a fazolí)).

squash (v.)
„rozdrtit, vymáčknout“, počátek 14. století, Squachen, ze staré francouzštiny esquasser, escasser „rozdrtit, zničit, zničit, rozbít“ z vulgární latiny *exquassare, z latinského ex- „ven“ + quassare „roztříštit (rozbít rozbít)“ (viz quash „rozdrtit“).

Úžasná náhoda mezi Algonquianem a starou francouzštinou))

cuketa cuketa (str.)
1915 v anglických kuchařkách, 1910 v turistických knihách o Itálii jako italské slovo (definované jako “neobvyklý druh malé dýně, velmi jemná a chutná”), z italštiny, množné číslo cuketa, zdrobnělina od zucca “tykev, tykev)”, možná z pozdně latinské cucutia, neznámého původu.

meloun meloun (str.)
konec 14. století, ze starofrancouzského melounu (13. století), ze středověké latiny melonem (nominativ melo), z latiny melopeponem, druh dýně, z řeckého melopepon „tykev-jablko“ “ (název pro několik druhů tykví se sladkým ovoce), z melounu “jablko” (viz jablíčko) + pepon, druh tykve, pravděpodobně podstatné jméno používající pepon “zralý” (viz dýně) ).
V řečtině se meloun obecně používal pro všechny cizí druhy ovoce (srovnej podobné použití jablka). Řecké množné číslo „meloun (meloun)“ se od starověku používá jako „dívčí prsa“.

Meloun zde, jak se ukázalo, není zcela správný překlad.
Na wiki anglický článek o melounu odpovídá ruskému „pumpkin“ a wiki článek o melounu odpovídá anglickému Muskmelon (musk melon).
„Dýně (lat. pepo, peponium) je rostlinné ovoce charakteristické pro zástupce čeledi Cucurbitaceae (včetně dýně, melounu, melounu). “
Při čtení v angličtině si tedy můžete splést dýni nebo meloun například s melounem.

No a více o potížích s překladem od překladatele:

squash:
podstatné jméno
dýně dýně, tykev, tykev
cuketová dýně, zeleninová dřeň, dřeň, kabaret, chlast, ponor
squash squash
kaše, pasta, kaše, drť, dýně, pap
kaše kaše, cereálie, kaša, squash
squash, hadrový jarmark
tlačenice, tlačenice, dav, džem, nacpaný, squash
ovocný nápoj squash
pyré pyré, kaše, kaše, papání, dýně
míčová hra squash, squashové rakety
změkčená squashová hmota
džem, tlačenice, rozruch, změť, dupnutí, squash
spěchat, choulit se, mačkat
dav dav, dav, dav, shluk, roj, squash

sloveso
tisknout, drtit, mačkat, šlapat, utlačovat, mačkat
vmáčknout se do squash, nacpat se do, vklínit se, hrana do, protlačit se, loktem do

O německé etymologii jsem ještě nepsal))