Pěstování velkokapacitního sadbového materiálu kapra v podmínkách středního Ruska – od FGBNU VNIRO (VNIIPRKh)

Podíl akvakultury na celosvětové produkci ryb rok od roku roste a zůstává jedním z nejrychleji rostoucích odvětví výroby potravinářských produktů živočišného původu. Cíl průmyslového programu pro rozvoj komerční akvakultury v Ruské federaci na léta 2015-2020. je vytvoření podmínek pro komplexní rozvoj komerčního chovu ryb, zvýšení produkce produktů akvakultury na 315 tisíc tun a produkce rybího semenného materiálu na téměř 39 tisíc tun.

Z hlediska objemu produkce komerčních ryb zaujímá rybniční chov přední místo mezi ostatními oblastmi akvakultury, kde je hlavním předmětem pěstování kapr. V dnešních tržních podmínkách není kapr o hmotnosti menší než 1 kg ze strany kupujících žádaný. Na farmách s mírným klimatem, které se nacházejí v chovných zónách I-III, je proto nutné pěstovat životaschopný sadební materiál o zvýšených hmotnostních podmínkách o hmotnosti nad 60 gramů, který zajistí dobrý růst ryb ve druhém roce života, nebo přejít na tříletou rotaci chovu kaprů, což není vždy ekonomicky opodstatněné.

Možné způsoby pěstování velkých ročních kaprů v podmínkách středního Ruska jsou založeny na dvou principech, jako jsou:

– řídká výsadba odrostlých mláďat ve školkařských jezírkách;

— zarybňování chovných rybníků rybami v dřívějším termínu, tzn. zvýšení vegetačního období pěstování díky dřívější produkci larev.

Experimenty byly provedeny v rybnících rybí farmy Para v Rjazaňské oblasti (III. zóna chovu ryb). Před zatopením byla koryta rybníka uvolněna a přidána organická hnojiva. Minerální hnojiva nebyla používána, protože odchovné rybníky jsou poměrně mělké a silně zarostlé vyšší vodní vegetací. V období výzkumu byla denně měřena teplota vody v 7, 13 a 19 hodin, obsah rozpuštěného kyslíku byl měřen jednou za 6 dní a hodnota oxidace dichromanu byla měřena jednou za deset dní. Každých deset dní byly prováděny kontrolní odlovy, odebírány vzorky zooplanktonu a bentosu. Průměrná teplota vody během vegetačního období byla 5 °C. Množství podávaného krmiva bylo standardizováno jednou za pět dní s přihlédnutím k hmotnosti ryb, teplotě vody a vývoji přirozené nabídky potravy. Krmivo bylo dodáváno na krmných místech.

Cílem prvního experimentu bylo zjistit vliv hustoty obsádky mláďat na konečnou hmotnost ročního kapra. Při tradiční technologii pěstování ročních kaprů v závislosti na rybochovné zóně je doporučená hustota obsádky pěstovaných mladých ryb mezi 50 až 65 tisíci ks/ha, což umožňuje získat ročky o hmotnosti 25-30 g.

Rybníky byly zarybněny od 3. června do 8. června mláďaty odchovanými v plůdkových rybnících, o průměrné hmotnosti 30 mg, v hustotě obsádky 20, 30 a 65 tisíc ks/ha. Roční mláďata byla krmena krmnou směsí určenou pro krmení hospodářských zvířat s nízkým obsahem bílkovin (13 %). Krmení mladých ryb začalo 10. – 14. června a krmení začalo 20. června, přičemž ryby vážily 10 g ve variantě I pokusu a 6 a 1 g ve variantě II a III, tzn. Tohoto nárůstu ryb bylo dosaženo téměř výhradně díky přirozené nabídce potravy.

Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě v době před úsvitem byl poměrně vysoký a neklesl pod 4 mg/l. Oxidovatelnost dichromanu změněna v mezích přípustných technologických norem – z 16 na 38,8 mgO₂/l. Zooplankton rybníků byl zastoupen třemi skupinami organismů: perloočky, veslonôžky a vířníky. Dynamika rozvoje zooplanktonu byla u všech experimentálních variant podobná, maximální rozvoj nastal na začátku sezóny a v červenci. V průměru byla biomasa zooplanktonu ve variantě I 10,7 g/m3 za sezónu, ve variantě II a III – 8,5, resp. 5,5 g/m3, což svědčí o poklesu biomasy s nárůstem hustoty osazení.

Druhové složení zoobentosu ve všech rybnících bylo podobné a sestávalo z 85-93 % larev chironomidů. Nejvyšší průměrná sezónní biomasa bentosu 3,66 g/m2 byla zaznamenána v rybnících s nejnižší hustotou obsádky, která je 2,9 (1,27 g/m2) a 5,6 (0,71 g/m2) krát vyšší než při obsádce kaprů 30 a 65 tisíc ks/ha. V rybnících varianty I byla do poloviny července biomasa larev chironomidů poměrně vysoká, zatímco ve variantě III pokusu byly po celé vegetační období ukazatele biomasy dnových organismů nevýznamné.

Potravní organismy v rybnících varianty II a III byly kapry z velké části sežrány na začátku chovné sezóny, zatímco v rybnících varianty I byla ročkům přirozená potrava poskytována až do poloviny července. To nepochybně ovlivnilo konečnou hmotnost ročních mláďat a výši nákladů na krmivo v rybnících této varianty byly nejnižší a činily pouze 1,8 jednotky.

Největší přírůstky ryb byly zaznamenány v červenci až srpnu: u varianty I byly 18,0 g a 16,5 g, u varianty II – 18,0 g a 9,0 g, u varianty III – 11,0 a 8,0 g, resp. V září byl přírůstek na všech rybnících pouze 1,0-1,5g Maximální hmotnosti 59g ročních mláďat bylo dosaženo u varianty s nejnižší hustotou zarybnění. Produktivita ryb byla 0,9 t/ha, s velmi nízkými náklady na krmivo – 0,8 jednotek, a to i přes nízkou kvalitu krmiva.

Pro zjištění vlivu doby zarybnění a v důsledku toho zvýšení vegetačního období odchovu na konečnou hmotnost ročních mláďat byly rybníky zarybněny:

— mláďata pěstovaná v průmyslových podmínkách o hmotnosti 850 mg — 18. května (možnost I);

— mláďata získaná v raném stadiu za použití ohřáté vody v inkubační prodejně rybí farmy a odchovaná v plůdkových rybnících do hmotnosti 50 mg – 25. května (možnost II);

— dospělí mláďata získaná při přirozené teplotě vody o hmotnosti 30 mg – 10. června (možnost III).

Hustota obsádky vzrostlých nedospělých kaprů v rybnících všech variant byla 65 tis. ks/ha. Kyslíkový režim v rybnících tohoto experimentu byl nestabilní a značně kolísal – od 1,2 do 10 mg/l. Od poloviny července byly ve všech rybnících zaznamenány nízké hladiny rozpuštěného kyslíku ve vodě (do 7-1,2 mg/l), takže v noci došlo k mírnému průtoku.

Ukazatele oxidace dichromanu organické hmoty v průběhu sezóny kolísaly od 56,5 do 155,6 mgO₂/l, což svědčí o dosti vysoké organické zátěži ekosystému školkařských jezírek. Kvalitativní složení zooplanktonu nebylo různorodé a až do konce července se jeho biomasa ve všech rybnících vyznačovala vysokými ukazateli – 1-15,8 g/m51,0, základ tvořily perloočky (více než 3 % biomasy). Začátkem srpna množství zooplanktonu klesá a až do konce sezóny zůstává na dosti nízké úrovni (70-1,2 g/m1,6).

Základ zoobentosu tvořily larvy chironomidů, jejichž biomasa byla po celou dobu růstu nízká a v jezírkách v průměru nepřesahovala 0,21–0,61 g/m2. Roční mláďata byla krmena krmnou směsí receptury K-111. Přikrmování začalo v rybnících varianty I 20. května, varianty II 30. května a varianty III 25. června. V době zarybnění rybníků varianty III byla hmotnost ročních mláďat ve variantách I a II již 11,0 a 3,0 g Podle očekávání byla nejvyšší konečná hmotnost ročních mláďat získána na rybnících varianty I – 86 g, což je 1,9 a 3,4krát vyšší, a získaná užitkovost ryb byla 4 t/ha krát vyšší než u varianty II a III.

Z toho vyplývá, že zarybnění odchovných jezírek mladými rybami do hmotnosti cca 1 g v chovech využívajících teplou vodu z tepelných elektráren, jaderných elektráren a uzavřených zásobovacích systémů prodlužuje dobu odchovu téměř o měsíc, což umožňuje získat roční kapry o hmotnosti 60-80 g i více. Ale pro farmy, které mají vlastní inkubační zařízení a chovný materiál, není vždy ekonomicky výhodné nakupovat odrostlá mláďata. Navíc získávání a odchov mladých ryb průmyslovými metodami je nákladnější jak z hlediska pracovní síly, tak z hlediska finančních zdrojů.

Analýzou získaného materiálu jsme proto došli k závěru, že nejhospodárnější variantou pro rybí farmy v současné fázi je včasná realizace výtěrové kampaně s využitím ohřevu vody v inkubační dílně a pěstování mláďat v plůdkových rybnících. Ale protože hmotnost ročních mláďat – 45 g je pro pěstování velkých komerčních ryb nedostatečná, je nutné snížit hustotu obsádky v odchovných rybnících z 65 tisíc ks/ha na 40-30 tisíc ks/ha.

Zdroj: Chov ryb a rybí průmysl, 2017, č. 3
Autor: M.S.Korolková, Ph.D. biol. věd, vedoucí laboratoře fyziologie a výživy ryb “VNIIPRKh”